Kalendář výsevu na celý rok

Kalendář výsevu na celý rok: Zahradničení podle plánu

Jak správně provádět předpěstování sadby zeleniny

Předpěstování sadby je klíčovou součástí úspěšného pěstování zeleniny, která zahrnuje výsev semínek, péči o mladé rostliny a jejich přípravu na výsadbu. Tento proces umožňuje zahradníkům získat náskok před sezónou a vypěstovat silné a zdravé sazenice, které se rychle přizpůsobí venkovním podmínkám. Pro úspěch je nezbytné porozumět faktorům, které ovlivňují výsev zeleniny, a vyvarovat se běžných chyb.

Faktory ovlivňující termín výsevu

Termín výsevu semínek závisí na dvou hlavních faktorech:

1. Délka vegetační doby a doba předpěstování

Každý druh zeleniny má jinou dobu vegetace, která ovlivňuje, kdy by měla být sadba vysazena na záhon nebo do skleníku. Zde jsou příklady:
• Rajčata:
o Ranné odrůdy plodí za 70–100 dní, středně pozdní za 105–120 dní a pozdní za 125–130 dní.
o Délka předpěstování: 40–50 dní.
o Výsev pro pěstování ve skleníku začíná v polovině února, pro venkovní záhon v polovině března.
• Papriky:
o Vegetační doba 100–140 dní.
o Délka předpěstování: 60–70 dní.
o Výsev probíhá v polovině února, aby byly sazenice připraveny na výsadbu do skleníku v dubnu nebo na záhon v květnu.
• Lilek:
o Vegetační doba 120–140 dní.
o Délka předpěstování: 60–70 dní.
o Výsev semínek se provádí v únoru, podobně jako u paprik.
• Okurky:
o Vegetační doba 50–70 dní.
o Délka předpěstování: 20–30 dní.
o Výsev pro skleník začíná v březnu, pro záhon v dubnu.
• Cukety:
o Vegetační doba 50–60 dní.
o Délka předpěstování: 20–30 dní.
o Semena se vysévají v dubnu a na záhon se sazenice vysazují po 20–30 dnech.
• Celer:
o Vegetační doba 120–140 dní.
o Délka předpěstování: 70–90 dní.
o Výsev začíná již v lednu nebo na začátku února.
• Dýně:
o Vegetační doba 90–100 dní.
o Délka předpěstování: 20–30 dní.
o Semena se vysévají v dubnu a sazenice se vysazují na záhon v květnu.
• Salát:
o Vegetační doba 30–50 dní.
o Délka předpěstování: 15–25 dní.
o Výsev semínek je postupný od února do dubna podle potřeby.
• Bazalka:
o Vegetační doba 50–60 dní.
o Délka předpěstování: 20–30 dní.
o Výsev probíhá od března a sazenice se vysazují na záhon koncem května.

2. Klimatické podmínky

V České republice je optimální čas pro výsadbu sazenic teplomilných rostlin (rajčata, papriky) na záhon v polovině května, kdy nehrozí mrazy. Do skleníků se sazenice vysazují již v dubnu. Chladnomilné rostliny, jako je salát nebo košťáloviny, mohou být vysazeny ven již od března.

Obecný postup předpěstování sadby

1. Příprava na výsev:
o Vyberte kvalitní substrát pro výsev, který je lehký, propustný a bohatý na živiny.
o Připravte nádoby nebo sadbovače s drenážními otvory.
2. Výsev do substrátu:
o Semena vysévejte do hloubky odpovídající jejich velikosti – obvykle 2–3× větší než je průměr semene. Některá semena se vysévají jenom na povrch substrátu.
o Po výsevu lehce pokropte vodou.
3. Péče o sazenice:
o Udržujte substrát mírně vlhký, nikoliv přemokřený.
o Zajistěte dostatek světla – minimálně 12–16 hodin denně. Při nedostatku světla používejte umělé osvětlení.
o Teplota pro klíčení závisí na druhu:
Nízké teploty (10–15 °C): Košťáloviny (zelí, kapusta).
Střední teploty (18–20 °C): Salát, celer.
Vysoké teploty (25–30 °C): Papriky, lilky, okurky.
4. Přesazování sazenic:
o Jakmile sazenice vytvoří první pravé listy, proveďte přepichování. Tento proces podporuje růst silnějšího kořenového systému.
o Sazenice zasaďte do větších nádob tak, aby kořeny nebyly ohnuté a rostliny měly dostatek prostoru.
5. Otužování sazenic:
o Přibližně 10–14 dní před výsadbou sazenic začněte rostliny otužovat. Postupně je zvykejte na venkovní podmínky tak, že je během dne přemístíte ven na chráněné místo.

Tři hlavní chyby při pěstování sadby

1. Nekvalitní substrát
Použití těžkého, patogeny zamořeného nebo nevhodného substrátu může vést ke špatnému klíčení a růstu sazenic. Nekvalitní substrát často zadržuje příliš mnoho vody, což může způsobit hnilobu kořenů. Vždy vybírejte speciální sterilizovaný substrát určený pro předpěstování sadby.
2. Špatný výběr teploty během předpěstování
Každá zelenina má jiné teplotní nároky:
• Nízké teploty (10–15 °C): Košťáloviny, které při vyšších teplotách vybíhají do květu.
• Střední teploty (18–20 °C): Saláty a bylinky, které potřebují stabilní podmínky.
• Vysoké teploty (25–30 °C): Papriky, lilky a okurky, které vyžadují teplo pro klíčení.
Chyby v teplotě mohou způsobit neadekvátní růst nebo nevyrovnané klíčení.
3. Chyby během přepichování
Přepichování je důležitý krok, který podporuje zdravý růst kořenového systému. Pokud se při přepichování poškodí kořeny nebo se sazenice zasadí příliš hluboko, rostlina může trpět stagnací růstu. Přepichujte šetrně, přičemž kořeny zasaďte rovně a zpevněte substrát kolem sazenice.

ÚNOR

Jaká sadba se předpěstovává v únoru
Únor je ideální měsíc pro předpěstování sadby mnoha druhů zeleniny a bylinek, zejména těch s dlouhou vegetační dobou. Tento proces umožňuje zahradníkům získat náskok před sezónou a zajistit si silné sazenice pro výsadbu na záhon nebo do skleníku. Zároveň v únoru začíná i přímý výsev semínek do skleníku nebo na chráněná stanoviště.

Druhy zeleniny a bylinek pro předpěstování v únoru

Zelenina s dlouhou vegetační dobou
1. Rajčata:
o Ranné odrůdy pro skleníky lze vysévat již od poloviny února, sazenice rajčat vyžadují stabilní teplotu (20–25 °C) a dostatek světla.
2. Papriky:
o Papriky, zejména sladké a pálivé druhy, potřebují dlouhou dobu předpěstování (60–70 dní). Vysévejte semena určená pro skleníkové a venkovní pěstování.
3. Lilek:
o Lilky mají podobné nároky jako papriky – dlouhá vegetační doba a teplomilnost.
4. Celer:
o Řapíkatý a bulvový celer vyžaduje předpěstování od února, protože má dlouhou vegetační dobu (120–140 dní).
5. Salát:
o Rané odrůdy salátu pro pěstování ve skleníku vysévejte v únoru.
6. Kedluben:
o Rané odrůdy kedlubny jsou vhodné pro předpěstování do skleníku.
7. Brokolice:
o Pro rané sklizně brokolice lze začít s výsevem v únoru.
Bylinky k předpěstování
1. Bazalka:
o Předpěstujte bazalku od února pro skleníkové nebo okenní pěstování, zajistěte dostatek světla a stabilní teplotu kolem 20 °C.
2. Majoránka:
o Vhodná pro předpěstování v teplejším prostředí.
3. Petržel:
o Listovou petržel lze předpěstovat pro rychlý růst ve skleníku.
4. Tymián:
o Vyžaduje dlouhé předpěstování a slunné místo.

Na co si dát pozor při předpěstování v únoru
1. Dostatek světla:
o Únorové dny jsou stále krátké, proto je důležité zajistit dostatek světla, například pomocí umělého osvětlení.
o Bez světla se sazenice vytahují a oslabují.
2. Stabilní teplota:
o Teplotu přizpůsobte potřebám jednotlivých druhů:
Teplomilné druhy (papriky, lilky, rajčata) potřebují 20–25 °C.
Košťáloviny (kedluben, brokolice) a saláty snesou nižší teploty kolem 15–18 °C.

Přímé výsevy v únoru
Do skleníku:
1. Salát:
o Rané odrůdy salátu lze vysévat přímo do skleníku.
2. Ředkvičky:
o Snadno klíčí a rychle rostou i v chladnějších podmínkách (teploty kolem 10–15 °C).
3. Špenát:
o Výsev špenátu do skleníku zajišťuje první sklizeň již na jaře.
4. Petržel:
o Výsev listové petržele do skleníku poskytuje časnou sklizeň.
Na záhon:
1. Ředkvičky:
o Při teplém počasí lze výsev provést na chráněné místo nebo pod netkanou textilii.
2. Špenát:
o Snáší nižší teploty a lze jej vysévat na chráněné záhony.
3. Cibule ze sazečky:
o Rané odrůdy cibule mohou být vysazeny na venkovní záhony.

BŘEZEN

Jaká sadba se předpěstovává v březnu
Březen je klíčovým měsícem pro předpěstování sadby široké škály zeleniny a bylinek, kdy se připravují sazenice pro výsadbu na záhon i pro pěstování ve skleníku. Tento měsíc je také ideální pro přímý výsev semínek některých druhů zeleniny do skleníku nebo na venkovní záhony, pokud jsou chráněny před mrazy.

Druhy zeleniny a bylinek pro předpěstování v březnu

Zelenina pro předpěstování na záhon i do skleníku
1. Rajčata:
o Pro pěstování na záhon vysévejte v polovině března, aby byly sazenice připraveny k výsadbě v květnu.
2. Papriky:
o Pozdní výsev pro venkovní pěstování, ale stále je možné začít s předpěstováním pro skleník.
3. Okurky:
o Rané odrůdy okurek vysévejte pro skleníkové pěstování. Pro záhon začněte s předpěstováním na konci března.
4. Cukety a dýně:
o Vysévejte na konci března pro výsadbu na záhon v květnu.
5. Košťáloviny:
o Zelí, kapusta, kedluben a brokolice mohou být předpěstovávány v březnu pro výsadbu na záhon na přelomu dubna a května. Košťáloviny klíčí při nižších teplotách (15–18 °C).
6. Salát:
o Listové i hlávkové odrůdy lze předpěstovat pro skleník i záhon. Salát je nenáročný na teplotu a dobře klíčí při 15–20 °C.
7. Celer:
o Pokračujte v předpěstování bulvového a řapíkatého celeru, pokud jste nezačali již v únoru.
8. Pór:
o Předpěstování pórku pro letní sklizeň začíná v březnu.

Bylinky pro předpěstování
1. Bazalka:
o Pokračujte v předpěstování bazalky pro skleník i venkovní pěstování.
2. Petržel:
o Možné je jak předpěstování, tak přímý výsev na záhon.
3. Kopr:
o Vysévejte pro rychlé sklizně do skleníku.
4. Pažitka:
o Ideální pro předpěstování v květináčích nebo přímý výsev.
5. Tymián a oregano:
o Obě bylinky jsou vhodné pro předpěstování na slunných parapetech.

Na co si dát pozor při předpěstování v březnu
1. Dostatek světla:
o S delšími dny je přirozeného světla více, ale stále je potřeba zajišťovat umělé osvětlení u teplomilných druhů (rajčata, papriky).
o Tip: Umístěte sazenice na slunné parapety nebo použijte speciální pěstební světla.
2. Přesná teplota:
o Košťáloviny: Nízké teploty (15–18 °C) pro zdravý růst a proti vybíhání do květu.
o Saláty: Stabilní teplota 18–20 °C.
o Teplomilné druhy: Papriky, rajčata a okurky vyžadují 20–25 °C.
3. Přesazování:
o Jakmile mají sazenice první pravé listy, přepichujte je do větších nádob, aby měly dostatek prostoru.
o Chyby: Poškození kořenů nebo příliš hluboké sázení může zpomalit růst.

Přímé výsevy v březnu
Do skleníku
1. Salát:
o Rané odrůdy lze vysévat přímo do skleníku.
2. Ředkvičky:
o Snadno klíčí a rychle rostou při teplotách kolem 10–15 °C.
3. Špenát:
o Vhodný pro výsev do skleníku i venku na chráněná místa.
4. Petržel:
o Výsev do skleníku zajistí časnou sklizeň listové petržele.
Na záhon
1. Ředkvičky:
o Při mírnějším počasí lze vysévat na venkovní záhony, chráněné netkanou textilií.
2. Mrkev:
o Rané odrůdy lze vysévat na záhon, pokud nehrozí silné mrazy.
3. Hrášek:
o Rané odrůdy hrachu jsou vhodné pro přímý výsev na venkovní záhony.
4. Cibule sazečka:
o Ideální pro výsadbu na záhon v březnu.

DUBEN

Jaká sadba se předpěstovává v dubnu
Dubnové zahradničení je ve znamení intenzivního předpěstování sadby a výsevu semínek zeleniny a bylinek, protože teplota a délka dne začínají být příznivé. Tento měsíc se zaměřuje na přípravu sazenic pro výsadbu na záhon i pěstování ve skleníku. Zároveň se otevírá prostor pro přímý výsev semínek některých druhů zeleniny do půdy.

Druhy zeleniny a bylinek pro předpěstování v dubnu

Zelenina pro předpěstování na záhon i do skleníku
1. Rajčata:
o Pokud jste ještě nezačali v březnu, můžete v první polovině dubna vysévat pozdní odrůdy rajčat.
2. Okurky:
o Rané odrůdy pro výsadbu na záhon i do skleníku lze vysévat v dubnu.
o Doba předpěstování: 20–30 dní.
3. Cukety a dýně:
o Předpěstujte cukety a dýně pro výsadbu na záhon v polovině května.
o Doba předpěstování: 20–30 dní.
4. Melouny:
o Předpěstování melounů začíná v dubnu pro následnou výsadbu do skleníku nebo na záhon.
5. Košťáloviny:
o Zelí, kapusta, kedlubny a brokolice mohou být stále předpěstovávány. Tyto druhy zvládnou nižší teploty a mohou být vysazeny na záhon dříve.
6. Salát:
o Hlávkový i listový salát lze stále předpěstovávat nebo přímo vysévat.
7. Pór:
o Pokračujte v předpěstování pro letní sklizeň.

Bylinky pro předpěstování
1. Bazalka:
o V dubnu je ideální čas pro předpěstování bazalky pro pozdější výsadbu na záhon nebo do truhlíků.
2. Majoránka a tymián:
o Pokračujte v předpěstování na slunném místě nebo v květináčích.
3. Petržel:
o Petržel lze předpěstovávat, ale zároveň je možný i přímý výsev na záhon.
4. Kopr:
o Předpěstování kopru zajistí časné sklizně.

Na co si dát pozor při předpěstování v dubnu
1. Dostatek světla:
o I když je v dubnu již více přirozeného světla, je stále potřeba sledovat, zda rostliny nejsou stíněny a nevytahují se.
o Tip: Umístěte sadbu na slunné parapety nebo použijte umělé osvětlení pro teplomilné druhy.
2. Přesná teplota:
o Teplomilné druhy (okurky, cukety, dýně): Udržujte teplotu kolem 20–25 °C.
o Košťáloviny a salát: Klíčí při nižších teplotách (15–18 °C).
o Teplota nesmí příliš kolísat, aby nedošlo ke stresu rostlin.
3. Otužování sazenic:
o Před výsadbou na záhon začněte sazenice otužovat, postupně je vystavujte venkovnímu prostředí.

Přímé výsevy v dubnu
Do skleníku
1. Ředkvičky:
o Pokračujte ve výsevu, protože klíčí rychle i při nižších teplotách.
2. Špenát:
o Snadno klíčí a rychle roste.
3. Salát:
o Rané odrůdy mohou být vysévány přímo do skleníku.
4. Petržel:
o Výsev listové petržele do skleníku zajistí časnou sklizeň.
Na záhon
1. Ředkvičky:
o Lze vysévat přímo na záhony, pokud je půda prohřátá.
2. Mrkev:
o Rané odrůdy mrkve lze vysévat přímo do záhonů.
3. Hrášek:
o Rané odrůdy hrachu klíčí i při nižších teplotách.
4. Cibule:
o Výsev cibule ze sazečky na záhon je ideální pro duben.

KVĚTEN

Jaké výsevy zeleniny a bylinek lze provádět v květnu
Květen je klíčovým měsícem pro výsev zeleniny a bylinek přímo na záhon, protože počasí je již stabilnější a půda dostatečně prohřátá. Pro některé druhy zeleniny však může být nutné předpěstování, zejména u teplomilných plodin nebo bylinek s delší vegetační dobou. Níže naleznete přehled zeleniny a bylinek, které lze v květnu vysévat, a kdy je potřeba je ještě předpěstovat.

Zelenina pro přímý výsev v květnu

1. Ředkvičky:
o Výsev: V květnu lze ředkvičky vysévat přímo na záhon.
o Tip: Ředkvičky klíčí rychle a mají krátkou vegetační dobu, ideální pro postupné výsevy.
2. Mrkev:
o Výsev: Rané i pozdní odrůdy lze vysévat přímo do půdy.
o Tip: Udržujte půdu vlhkou, aby semena dobře klíčila.
3. Hrášek:
o Výsev: Hrášek lze stále vysévat přímo na záhon, zejména v první polovině května.
o Tip: Podpořte růst oporami, protože mladé rostliny se rychle pnou.
4. Cukety a dýně:
o Výsev: Semena lze vysévat přímo na záhon, pokud je půda dostatečně teplá (nad 15 °C).
o Předpěstování: Pro dřívější sklizeň je možné je předpěstovat (20–30 dní před výsadbou).
5. Okurky:
o Výsev: Lze provádět přímý výsev na záhon.
o Předpěstování: Doporučuje se u raných odrůd, které mají kratší vegetační dobu.
6. Červená řepa:
o Výsev: Přímý výsev je ideální pro květen.
7. Špenát:
o Výsev: Lze vysévat přímo do půdy, ideální pro sklizeň mladých listů.
8. Kapusta a zelí:
o Výsev: Pozdní odrůdy lze vysévat přímo na záhon.
o Předpěstování: Pro ranější sklizeň je nutné předpěstování (6–8 týdnů před výsadbou).

Bylinky pro přímý výsev v květnu
1. Bazalka:
o Výsev: Přímo na záhon nebo do truhlíků na chráněném místě.
o Předpěstování: Je možné zahájit v dubnu pro rychlejší sklizeň.
2. Petržel:
o Výsev: Lze vysévat přímo na záhon, klíčí přibližně 2–3 týdny.
3. Kopr:
o Výsev: Přímo do půdy na slunné stanoviště.
4. Tymián:
o Výsev: Přímý výsev do půdy je možný, ale rostliny rostou pomalu.
o Předpěstování: Doporučuje se pro rychlejší růst.
5. Pažitka:
o Výsev: Ideální čas na přímý výsev na záhon.
6. Koriandr:
o Výsev: Lze vysévat přímo na záhon, dobře klíčí při teplotách nad 15 °C.
7. Oregano:
o Výsev: Přímý výsev je možný, ale mladé rostliny potřebují ochranu před prudkým sluncem.

Na co si dát pozor při výsevu v květnu
1. Teplota půdy:
o Před výsevem semínek zkontrolujte, zda je půda dostatečně prohřátá (nad 10–15 °C), zejména pro teplomilné plodiny jako cukety, okurky nebo bazalka.
2. Zálivka:
o Klíčící semena potřebují vlhkou, ale ne přemokřenou půdu. Příliš mnoho vody může způsobit hnilobu nebo špatné klíčení.
3. Řídké výsevy:
o Pro rostliny, které mají tendenci vytvářet větší listy (např. cukety, dýně), dodržujte dostatečné rozestupy, aby měly prostor k růstu.
4. Krytí záhonu:
o Pokud se objeví neočekávané mrazy, použijte netkanou textilii k ochraně mladých rostlin.
5. Péče o půdu:
o Po výsevu půdu jemně uduste a podle potřeby zamulčujte, aby zůstala vlhká a bez plevelů.

ČERVEN

Červen – výsevy zeleniny a bylinek
V červnu je ideální čas na přímý výsev zeleniny pro letní a podzimní sklizeň.
1. Zelenina pro přímý výsev:
o Ředkvičky: Krátká vegetační doba, vysévejte pro sklizeň za 4–6 týdnů.
o Salát: Listové odrůdy salátu, ideálně rané letní odrůdy.
o Mrkev: Rané i pozdní odrůdy, zajišťují sklizeň na podzim.
o Červená řepa: Ideální pro výsev na přímou sklizeň nebo uskladnění.
o Fazolky: Keříčkové odrůdy pro rychlou letní sklizeň.
2. Bylinky:
o Bazalka: Lze vysévat přímo na záhon nebo do truhlíku.
o Petržel: Pro sklizeň mladých lístků na podzim.
3. Předpěstování sadby:
o Pro červen není běžné, většina zeleniny se vysévá přímo.

ČERVENEC

Červenec – výsevy zeleniny a bylinek
V červenci je možné pokračovat ve výsevu pro podzimní sklizeň.
1. Zelenina pro přímý výsev:
o Ředkvičky: Pro rychlou sklizeň za 4–6 týdnů.
o Salát: Výsev listových odrůd, které odolají vyšším teplotám.
o Špenát: Pozdní výsev pro sklizeň na podzim.
o Kapusta: Výsev kapusty pro sklizeň v zimních měsících.
2. Bylinky:
o Kopr: Pro sklizeň mladých lístků během podzimu.
o Pažitka: Ideální pro přímý výsev.
3. Předpěstování sadby:
o Pórek: Pro výsadbu na záhon na podzim a sklizeň v zimě.

SRPEN

Srpen – výsevy zeleniny a bylinek
Srpen je poslední měsíc, kdy lze vysévat zeleninu pro podzimní sklizeň.
1. Zelenina pro přímý výsev:
o Ředkvičky: Výsev pro sklizeň na konci září.
o Špenát: Rychle klíčí a dobře snáší chladné počasí.
o Čínské zelí: Výsev pro sklizeň na podzim.
o Kapusta: Pro zimní sklizeň a přezimování.
2. Bylinky:
o Petržel: Výsev pro sklizeň listů na podzim nebo přezimování.
o Koriandr: Lze vysévat na záhon i do skleníku.

ZÁŘÍ

Září – výsevy zeleniny a bylinek
V září se zaměřujeme na výsev zimní zeleniny, která bude růst i během zimy.
1. Zelenina pro přímý výsev:
o Špenát: Zimní odrůdy, které snesou nízké teploty.
o Polníček: Ideální pro přezimování a sklizeň v zimě.
o Ředkvičky: Rychle rostoucí odrůdy pro sklizeň v říjnu.
2. Bylinky:
o Pažitka: Výsev do skleníku pro zimní sklizeň.
o Tymián: Přímý výsev do květináčů nebo na záhon.

ŘÍJEN

Říjen – výsevy zeleniny a bylinek
V říjnu se zaměřte na pěstování zeleniny v zimě a přípravu půdy na přezimování.
1. Zelenina pro přímý výsev:
o Špenát: Výsev pro přezimování a ranou jarní sklizeň.
o Česnek: Vysazujte na záhon pro sklizeň v příštím roce.
2. Bylinky:
o Petržel: Zimní odrůdy mohou být vysévány pro přezimování.
3. Předpěstování sadby:
o Předpěstování není v říjnu běžné, většina plodin se zaměřuje na přímý výsev.

LISTOPAD

Listopad – výsevy zeleniny a bylinek
Listopad je měsícem pro výsev zimní zeleniny, která snese mráz a roste i při nízkých teplotách.
1. Zelenina pro přímý výsev:
o Špenát: Výsev mrazuvzdorných odrůd.
o Polníček: Ideální zelenina pro růst během zimy.
o Česnek: Pokračujte ve výsadbě pro sklizeň v příštím roce.
2. Bylinky:
o Tymián: Zimní bylinky lze vysévat do květináčů.
o Rozmarýn: Pro pěstování ve skleníku nebo v nádobách.

Důležité rady pro podzimní výsevy

1. Použití zimních odrůd:
o Pro pěstování zeleniny v zimě používejte mrazuvzdorné odrůdy (např. zimní špenát, polníček).
2. Ochrana záhonů:
o Při výsevech na záhon použijte netkanou textilii, která ochrání rostliny před mrazem.
3. Zálivka:
o Na podzim je zálivka méně častá, ale půda by měla být stále mírně vlhká.
4. Využití skleníku:
o Pro zimní měsíce je skleník ideálním místem pro výsev zeleniny a bylinek, protože chrání rostliny před mrazem a prodlužuje vegetační období.